• odvolává podle vývoje opadnutí povodňové vlny III. a II. SPA. Odvolání povodňové aktivity oznamuje povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, HZS OPIS kraje Vysočina a správcům vodních toků
• podílí se na organizaci obnovy narušených funkcí zasaženého území, např. zajištění čerpadel, vysoušečů, pomoc složek dobrovolných hasičů aj.
• kontroluje s provozovateli sítí (voda, plyn, elektřina, teplo a paro - vody, telekomunikace) funkčnost dodávek, zařízení, v případě poruchy vyžaduje odstranění závad
• podílí se spolu se zástupci správců vodních toků na realizaci povodňových prohlídek postižených území
• zajišťuje evidenci povodňových škod v zasaženém území
• shromažďuje podklady pro zpracování souhrnné zprávy o povodni
• zajišťuje náhradní ubytování a stravování pro osoby postižené povodní
• zpracovává souhrnnou zprávu o povodni, kterou poskytuje do 1 měsíce po skončení povodně nadřízenému povodňovému orgánu, správcům vodních toků a správci povodí

 

Osnova souhrnné zprávy o povodni je uvedena ve zvláštní příloze tohoto povodňového plánu.

 

---

OPATŘENÍ PO POVODNI

Obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území

Po povodni je důležité zejména zajistit obnovení dodávek pitné vody, elektrické energie, plynu a obnovit narušená telekomunikační spojení. Postupně se pak provádí revitalizace celého povodní zasaženého území včetně odklizovacích a úklidových prací, obnovy poškozených pozemních komunikací a odstraňování následků dalších škod. V případě nutnosti se provádí sanační a hygienická opatření. K této činnosti lze vyžádat odbornou pomoc u Krajské hygienické stanice. Povodní postiženým občanům se poskytuje nezbytná materiální a finanční pomoc.

 

Zjišťování a oceňování povodňových škod

Při zjišťování výše povodní způsobených škod se vychází z podkladů, které byly získány v průběhu povodně při evidenčních a dokumentačních pracích ve spolupráci se zástupci pojišťoven a odbornými pracovníky stavebních úřadů, případně soudními znalci

Doporučuje se při sledování a vyhodnocováni škod dodržovat přibližně osnovu zařazenou v grafické části povodňového plánu - příloze č. D. 7

 

Vyhotovení souhrnné zprávy o povodni

Z každé povodně, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly během povodně prováděny zabezpečovací a záchranné práce, se zpracuje souhrnná zpráva o povodni. Zprávu o povodni zpracovává povodňový orgán obce Bystřice nad Pernštejnem nebo jím pověřená osoba za přispění všech členů povodňové komise. Provádí se vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zpráva o povodni se poskytuje do 1 měsíce od ukončení povodně příslušnému povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem a příslušnému správci povodí.

V případě nutnosti rozsáhlejších dokumentačních prací provede povodňový orgán obce doplňkové vyhodnocení do 6 měsíců po ukončení povodně.

Osnova pro vyhotovení zprávy o povodni je obsahem zvláštní přílohy grafické části povodňového plánu - přílohy.

 

Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

• Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření vycházející z plánů hlavních povodí ČR, hradí stát. Pokud jsou součástí takových opatření technická zařízení, hradí stát také jejich provoz.
• Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za tím účelem vyčleňují v rámci svého rozpočtu přiměřenou rezervu sloužící pro krytí ostatních opatření na ochranu před povodněmi ve správním obvodu kraje. Stát může na tato opatření přispět.
• Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními ochráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
• Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.
• Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
• Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce d), hradí obce, kraje a stát

v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany dle zvláštního právního předpisu. (Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů).

 

Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně

• povodňovou komisí obce hradí obec,
• povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností,
• povodňovou komisí kraje hradí kraj,
• ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo životního prostředí ČR.

 

Pravidla pro doložení majetkové újmy

Majetkovou újmu je nutné doložit do 15 dnů od ukončení povodně. Dokladem o majetkové újmě jsou:

Žádost poškozeného, která obsahuje:

• přesnou lokalizaci území, kde došlo k majetkové újmě vazbu na vodní tok, vodní dílo
• osobu uplatňující majetkovou újmu, její adresu, spojení přesný popis události, při které k majetkové újmě došlo datum vzniku majetkové újmy, případně časové rozpětí finanční rozsah majetkové újmy, údaje o pojištění proti živelným pohromám, údaje o původním stavu před újmou, údaje o místním šetření při ohledání majetkové újmy, svědecké údaje, chybí-li místní ohledání
• potvrzení předsedy příslušné povodňové komise 
• znalecký posudek