Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem

digitální povodňový plán

© 2010 - 2025 Provozovatel www.povodnoveplany.cz

B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Bystřice nad Pernštejnem  (NUTS5: 595 411 )

Město Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá na horním toku řeky Bystřice 24 km východně od okresního města Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Město je současně i obcí s rozšířenou působností (ORP).

Bystřice má 11 místních částí - 1. Bratrušín, 2. Divišov, 3. Domanín, 4. Domanínek, 5. Dvořiště, 6. Karasín, 7. Kozlov, 8. Lesoňovice, 9. Pivonice, 10. Rovné a 11. Vítochov.

Celkem ve městě žije 8 497 obyvatel a rozkládá se na rozloze 53,07 km2. Hlavní městská komunikace je ulice Rácová – ulice K Valše (východ města) - silnice první třídy I/19. Městem protéká řeka Bystřice.

  1. Bratrušín – leží 1,5 km jihovýchod od BnP. Má 38 adres a žije zde trvale 86 obyvatel. Rozloha KÚ městské části je 2 km2.
  2. Divišov – leží 7,5 km na západ od BnP a prochází jí komunikace I/19. Má 35 adres a žije zde trvale 67 obyvatel. Rozloha KÚ městské části je 2,47 km2.
  3. Domanín – leží 3 km na severozápad od BnP. Má 127 adres a žije zde trvale 301 obyvatel. Rozloha městské části je 8,52 km2. Městskou částí protéká Domanínský potok.
  4. Domanínek – leží 2,5 km na severozápad od BnP. Má 38 adres a žije zde trvale 136 obyvatel. Rozloha městské části je 1,37 km2.
  5. Dvořiště – leží 3 km od BnP. Má 34 adres a žije zde trvale 93 obyvatel. Rozloha městské části je 8,52 km2.
  6. Karasín – leží 4,5 km na sever od BnP. Má 60 adres a žije zde trvale 82 obyvatel. Rozloha městské části je 7,26 km2.
  7. Kozlov – leží 4,5 km na jihovýchod od BnP. Má 21 adres a žije zde trvale 34 obyvatel. Rozloha městské části je 1,37 km2.
  8. Lesoňovice – leží 3,5 km na východ od BnP. Prochází zde silnice první třídy I/19. Má 47 adres a žije zde trvale 87 obyvatel. Rozloha městské části je 3,45 km2.
  9. Pivonice – leží 6 km na východ od BnP. Má 42 adres a žije zde trvale 75 obyvatel.
  10. Rovné – leží 7 km na severozápad od BnP. Má 75 adres a žije zde trvale 208 obyvatel. Rozloha městské části je 4,73 km2.
  11. Vítochov – leží 3 km na severozápad od BnP. Má 40 adres a žije zde trvale 127 obyvatel. Rozloha městské části je 2,6 km2​

Sousední obce:       proti toku Bystřice  – přímo není

                                po toku    –    Hrdá Ves (místní část obce Vír)

                                                      Vír (v jejímž katastru je VD Vír na Svratce)

Město Bystřice nad Pernštejnem je přirozeným centrem regionu Bystřicko, který leží ve východní části kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (správní obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (správní obvod ORP Polička), na západě sousedí se správním obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu se správním obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti spadají taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem do kraje Vysočina. Nebližší velké město Brno je od centra vzdáleno 46 kilometrů na jiho-východ. Nové Město na Moravě a okresní město Žďár nad Sázavou leží na západ ve vzdálenostech 17 km a 26 km. Město leží 40 km na sever od hlavní komunikace - dálnice D1. 

Geografie území Bystřicka

Území katastru města Bystřice nad Pernštejnem se nachází  v podcelku  Českomoravské vrchoviny v Hornosvratecké pahorkatině.  Ta je členitou vrchovinou až hornatinou tvořenou krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední výšky 580,2 metrů a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím kolem toku řeky Bystřice a jejích přítoků.

Na území Bystřicka se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy (na jejichž jihovýchodním úpatí pramení řeka Bystřice). Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem k Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici.

Na většině území správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území.

Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu.

Území katastru města odvodňuje řeka Bystřice a její přítoky Domanínský, Věchnovský a Ždánický potok. Bystřice se vlévá do Svratky pod Vírskou nádrží, ta pak dále ve vodní nádrži Nové Mlýny do Dyje. Ta se vlévá na česko-slovensko-rakouském pomezí do Moravy a dále pokračuje Dunajem do Černého moře.