Bystřice nad Pernštejnem
digitální povodňový plánDruh a rozsah ohrožení
Povodně:
Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Při povodni v Bystřici nad Pernštejnem dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací. Při kulminacích Q100 a vyšších může dojít rovněž k uzavření mostů pro dopravu a pro zásobování a evakuaci nutnosti volit náhradní trasy.
Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, zejména táním sněhové pokrývky, dešťovými srážkami, nebo chodem ledů. Za nebezpečí přirozené povodně se považují situace zejména při:
1. dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
2. déle trvajících vydatných dešťových srážek, případně prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácep nebo nápěchů.
Na Bystřici a na ostatních přítocích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek, které jsou velké intenzity, kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období a zasahují menší území.
V menší míře může být tok zasažen v období jarního tání (únor-duben) nebo vlivem déle trvající srážkové činnosti s velkoplošným zasažením, regionálních dešťů. (viz povodeň v červenci 1997). Tyto deště způsobují povodně v rozsáhlé říční síti, vyskytují se často při přechodu teplé fronty přes dotčené území Vysočiny, a jsou způsobeny frontálními poruchami.
Nebezpečí povodně může vzniknout i vlivem ledochodů a tvorby ledových bariér, kdy voda může vybřežovat i při nízkých průtocích.
Ledové bariéry mohou vznikat v kterémkoliv místě vodního toku a jeho přítoků, při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.
Uvolňování ledových bariér: Prostřednictvím Povodí Moravy s.p. - provoz Bystřice n. Pernštejnem, vedoucí provozu Ing. František Špatka, 566 550 286, 602 756 276.
Vzhledem k převládající povaze povodní - povodní z přívalových srážek - přicházejících po bystřinném toku Bystřice, nelze povodeň předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ, a když tak jen s obtížemi pokud jde o rozsah a dobu vzniku ohrožujících rozlivů. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby - povodeň přívalového typu - je nutné vývoj povodňové situace vyhodnocovat velmi rychle a činit potřebná opatření na úrovni města. Zejména varováním obyvatel - aby se lidé stihli na příchod povodně připravit - vynést majetek do vyšších pater, odjet s automobily a aplikovat ohrazování protipovodňovými prostředky apod. Proto je nezbytné neustále zdůrazňovat význam prevence před povodní u obyvatel a podnikatelských subjektů v celé inundaci města Bystřice nad Pernštejnem, a dodržování těchto opatření vyžadovat a kontrolovat.
Ohrožení města povodní z menších toků
U menších toků - Domanínský potok (ohrožuje zejména městskou část Domanín a zástavbu Na Pile - neboť jeho soutok s Bystřicí leží ještě před vlastním vstupem Bystřice do města), Věchnovský potok a Ždánický potok, má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter. U těchto povodňových situací na základě předpovědní služby nelze předvídat místo výskytu a velikost povodně. Proto jsou vždy řešeny operativní činností povodňové komise města.
Jejich účelem je převážně odvodnění zemědělských, lučních nebo zalesněných ploch, územních morfologických sníženin a zářezů. Tyto toky nejsou zatrubněny a tečou po povrchu, čímž v místech rozlivů ohrožují hlavně zahrádky, pozemky, sklepy, garáže, přízemí rodinných domů, chodníky a komunikace.
Ohrožení města povodní z přivalových srážek
Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek - se může objevit zejména v letních měsících - a považuje se za výrazné ohrožení města povodní, kdy se mimořádná událost řeší za výrazného nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení, ucpávání kanalizačních odvodů nebo situací ohrožujících životy.
Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat přívalové (bleskové) povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku (1 - 4 hodiny), nebo 50 - 80 mm za srážkovou epizodu (6 - 24 hodin).
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Bystřice nad Pernštejnem. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa ohrožuje především všechny silniční mosty, mosty a lávky v Bystřici nad Pernštejnem.
Na řece Bystřici, ale i na některých menších tocích se jedná o ledové jevy a zátarasy. Kontrolu stavu ledu a jeho odstraňování zajišťují správci jednotlivých objektů. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku - Povodí Moravy, s. p. - provoz Bystřice nad Pernštejnem.
Ledové jevy na Bystřici jsou vždy řešeny rozbitím a uvolněním nápěchů v kritických místech, kdy dojde k jejich rozlámání a přirozenému odplavení.
Ledové jevy na území města Bystřice nad Pernštejnem. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
Ledové jevy
Sesuvy půdy v katastru města nehrozí.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat územím za hrázemi vodních toků, (zde Domanínský rybník) ze kterých nemá vylitá voda možnost odtéct gravitačně zpět do koryta toku. Jedná se např. o meandry Bystřice mezi hrází Domanínského rybníka a Bystřicí a ostrov ve východní části města, který je obtékán větvemi Bystřice a Ždánického potoka.
Zvláštní povodeň
Zvláštní povodní se rozumí povodeň způsobená jinými (umělými) vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.
Za nebezpečí zvláštní povodně se považuje situace zejména při vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená:
- protržením hráze vodní nádrže, (Domanínský rybník)
- poruchou výpustného zařízení vodní nádrže, (Domanínský rybník)
- urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla. (Domanínský rybník)
Příčinou takovéto havárie může být např. porucha, silné promáčení hráze, přetok vod přes hráz, technická závada, zemětřesení, teroristický útok nebo válečný konflikt.
Na Bystřici nad Bystřicí nad Pernštejnem se takovým ohrožujícím vodním dílem může stát pouze Domanínský rybník. Záplavová vlna protržení hráze Domanínského rybníka je zakreslena v přiložené mapě – příloha D.5. Záplavové území Bystřice k.ú. Bystřice nad Pernštejnem. Na území města samého se žádná ohrožující vodní nádrž nenachází.